Harper

Dean šel kousek přede mnou, protože jsem mu nestačila. Pořád jsem měla chuť dál přejíždět konečky prstů po chladné zdi, když jsme procházeli další chodbou, která vypadala, jako by patřila do architektonického časopisu.

„Vím, že už jsem to říkala, ale tenhle dům je…“ Odmlčela jsem se a vzhlédla k vysokým stropům. „Je dechberoucí. Opravdu to tu působí jako tvůj domov.“

Ohlédl se přes rameno s