KNIHA 2: KAPITOLA 78

Úhel pohledu: Reina

Poprvé po dlouhé době se mi zdála noční můra. Byla jsem uprostřed lesa, běžela jsem, ztěžka oddychovala a po tvářích mi stékaly slzy.

„Ello, prosím, zůstaň naživu,“ plakala jsem.

Zastavila jsem se, když jsem si všimla, že už jsem skoro před hranicemi smečky Rudookých.

Ella stála přímo přede mnou. Smála se a usmívala. Najednou se k ní plíživě přiblížila žena