Jakmile Zeke uslyšel, že je to Ximena, vyštěkl: „Řekni jí, ať zmizí!“

„Ano, pane,“ odpověděl strážný a vyšel ven vyřídit vzkaz. „Je mi líto, slečno Harrisová, ale pan Zeke vás nechce vidět. Prosím, odejděte.“

Strážný byl ještě poměrně zdvořilý, ale Ximena už přes dveře zaslechla Zekeův rozzlobený hlas. Řekl jí, ať zmizí.

Ta slova bolela víc než nůž v srdci. Vzalo jí to dech, ale přesto se zmohla n