„Je to má přítelkyně.“

Thomas Reese přede všemi nepokáral. Přestože v něm pod povrchem vřel hněv, rozhodl se, že s tím počká, až narozeninová oslava skončí.

Rozhlédl se po ostatních, kteří stále stáli v hale, a zeptal se: „Copak jsem nenechal sál připravit? Proč nejste uvnitř?“

„Myslela jsem, že dostanu Vídeňský sál! Proč z toho nakonec zbyl ten Florentský?“ našpulila Reese rty s očividnou nespoko