Sebastian tiše pootevřel dveře do Zenova pokoje a vešel dovnitř. Zastavil se vedle postele a upřeně zíral na jeho spící zmlácenou tvář.

Nikdy se nenamáhal si svého zaměstnance důkladněji prohlédnout, ale v tu chvíli si bedlivě povšiml, že nebýt těch modřin a náplastí na obličeji, byl by na Zena úchvatný pohled.

Měl v sobě určité kouzlo a Sebastian nedokázal pochopit, jak může být muž zároveň tak k