Zeno si povzdechl: „Uvědomuješ si, co po mně chceš, Sebastiane? Nechci dělat unáhlené závěry...“ zeptal se, pořád sevřený v Sebastianově náruči.

„Co když moc dobře vím, co chci?“ odpověděl Sebastian.

Zeno zavrtěl hlavou, nechtěl zažít zklamání podruhé v řadě. „Ne, nevíš.“ Jemně od sebe Sebastiana odstrčil.

„Nevíš to, Sebastiane. Nenuť mě dělat si zbytečné naděje... pojďme ven, než začnou něco tuš