Políbil Sebastiana, stáhl si ho na sebe, nohama mu obtočil pas a tiše zasténal, když ucítil, jak se mu ta věc opírá o břicho.

„Jsi dnes ráno docela žhavý, zlato,“ zašeptal Zeno.

„Nejen já...“ Sebastian vklouzl rukou mezi ně, přímo do Zenových kalhot, a obemkl jeho péro, „Nejen já, tvůj taky.“ Zaútočil na Zenův krk vlhkými polibky, sál jeho hladkou kůži mezi rty a prsty pomalu roztíral Zenovu vlhko