Andre se pohnul, když deštěm smáčeným oknem proklouzlo jemné ranní světlo a zalilo pokoj bledě šedou září. Proud pořád nešel, ale bouře už přešla — nezanechala po sobě nic jiného než ticho nového dne.

Pomalu zamrkal, jako první upoutala jeho pozornost bolest v rameni.

Cross.

Váha muže tlačila na jeho ruku — těžká, hřejivá a zvláštním způsobem uzemňující. Hlavu měl zabořenou těsně pod Andreho brado