Andre se pomalu sesunul podél skříně, nohy měl jako z rosolu. Hleděl na zavřené dveře koupelny a v mysli se mu chaoticky vířila Crossova slova. „Až po kule ve mně.“ Ta věta se mu rozléhala v uších, horká a naléhavá. Dotkl se svých rtů, vzpomněl si na letmý dotek Crossova políbeného prstu a pak na ten skutečný, spalující polibek ze včerejší noci.

Třesavě se nadechl a snažil se získat zpět alespoň z