Cody stáhl ruku zpět a přikývl, vyhýbaje se přímému pohledu do Idových nečitelných očí.

"Díky," řekl Ida tiše, vnímaje Codyho náhlé odtažení.

Než se stihl nad situací hlouběji zamyslet, Andre mu poklepal na rameno: "Hele, říkals, že dorazíš až dnes večer. Uvědomil sis, že tu máš nějakou neodkladnou záležitost?" zeptal se ztišeným hlasem.

Ida se zasmál: "Možná." Pokrčil rameny.

"Takže ty jsi věděl,