Andrew ztěžka polkl, nutil se dívat dolů a necivět hladově na Tonyho bez košile.

„Aha, dobře,“ odpověděl, vklouzl nohama do pantoflí a zamířil ke dveřím.

Pokud se Tony vracel do svého pokoje, pak on musel odejít. Bylo jasné, že jeho přítomnost Tony nesnáší.

Tonyho nohy byly zpátky na podlaze, tvář svraštělou do mračna. „Kam jdeš?“ zeptal se.

Andrew se nezastavil ani se neohlédl. „Ehm, nikam. Jen t