Tentokrát už Jasperova ruka Jeremiahův klín neopustila.

V úkrytu malého plážového stolku – dostatečně nízkého na to, aby přehozený ubrus schoval vše pod úrovní pasu – zůstaly jeho prsty majetnicky stočené na silném obrysu Jeremiahova ptáka skrz tenké plátno jeho kraťasů. Ještě nezačal hladit. Jen ho držel. Pevně. Hřejivě. Tichý slib.

Jeremiah se zavrtěl, stehna od sebe oddálil o další zlomek palce