*Epilog: O 11 měsíců později*

Alcee ležela na břiše a modlila se, aby ti lidé, kteří si šeptali za jejími dveřmi, odešli, když bude i nadále předstírat, že spí.

„Tati, myslím, že to jen hraje.“

„Možná, ale jestli to hraje, tak možná potřebuje víc spát.“

„Ale malá Aya má hlad. Nemůže ti cucat prst věčně.“

Alcee zanaříkala: „Už nespím.“

„Říkal jsem ti, že to hraje.“

„Nehrála. Jen jsem doufala,“ opra