„Zasraná děvko! Ukradla jsi mi dítě!“ ječí na mě Melisa. Asi jí to moc nemyslí, protože popadne dveře cely. Ve své rozzuřené hysterii dveře nepustí. Místo toho s nimi lomcuje a dál na mě ječí. „To je moje mládě! Ukradla jsi mi mládě! Milovala jsem ji a ty jsi mi ji vzala!“

Její výbuch mě na pár vteřin zaskočí. Nečekala jsem, že se při své obraně vydá tímto směrem. „Nech si to divadýlko na starostl