„Květinko,“ zašeptám a jemně zatřesu Roseiným ramenem, abych ji probudil. Je pět ráno. Museli jsme vstát dřív než ona, abychom naši oslavenkyni překvapili.

„Tati?“ zamumlá Rose, sotva pootevře jedno oko a podívá se na mě. Vrhne na mě úplně stejný pohled jako Amalie, když se jí nechce vstávat.

„Máme pro tebe překvapení,“ říkám jí ve snaze přimět ji, aby se rychleji probudila.

Její oči se doširoka o