Proplouvala jsem temnotou, kterou prostupovaly záblesky světla, hlasy se kolem mě vznášely jako listí na hladině potoka – někdy zřetelné, většinou tlumené. Vzpomínka na Benjaminovo sevření, jehlu, ten zvrácený pocit znásilnění, když se mi snažil vnutit svou značku – tyto střípky se mi honily hlavou, zatímco jsem se snažila vyplavat z kalných hlubin spánku navozeného léky. A pod tím vším pulzovala