Už potřetí jsem si ve zpětném zrcátku upravil límec, Leon mi v koutku mysli pobaveně hučel. Motor auta pode mnou předl, mechanická ozvěna spokojenosti mého lykana. Deset minut s předstihem – nejsem zoufalý, říkal jsem si, jen přesný. Hotel Zlatý kompas se přede mnou tyčil jako zářící strážce, jeho fasáda z bílého mramoru zachycovala ranní světlo a zlaté intarzie tvořily vzory, které, jak se zdálo,