Antiseptický zápach lékařského křídla mě udeřil do nosu, jakmile jsme zahnuli za roh – ostrý, klinický a naprosto cizí pro obvykle vřelé palácové chodby. Lolina ruka stiskla tu mou pevněji, když jsme se blížili ke střeženým dveřím apartmá Thea a Emmy, její přítomnost byla pevnou kotvou proti bouři emocí, jež hrozila, že mě přemůže. Byl jsem tu za uplynulých osmačtyřicet hodin už šestkrát, ale tahl