**Aiden**

Taxík byl slabě cítit starými hranolky a cigaretovým kouřem, z toho druhu, který se držel čalounění bez ohledu na to, kolik stromečků si řidič pověsil na zrcátko. Světla pouličních lamp mi v pruzích blikala přes klín, jak jsme projížděli kampusem, každé z nich značilo další míli mezi mnou a večírkem.

Odešel jsem, abych nás udržel v bezpečí, ale pravdou bylo, že jsem nemohl přestat myslet