**Aiden**

Zvuk jeho hlasu mě zasáhl jako duch, který mi ovinul ruce kolem hrdla.

Otočil jsem se.

Micah stál pár kroků ode mě, klubová světla klouzala po jeho kůži jako tekuté zlato. Vlasy měl pořád v barvě slunečního svitu, jen trochu delší, ale ty oči – ledově modré, až příliš upřímné – byly naprosto stejné. Na jeden úder srdce jsem zapomněl dýchat.

Byl ještě krásnější, než jak mi paměť dovoloval