**Aiden**

Můj chlapeček to sakra dokázal.

Žádná opatrnost, žádné váhání, žádný strach – jen čistý talent a ryzí srdce explodující do hry, o které budou lidé mluvit roky. Když jsem ho sledoval, jak protíná tu koncovou zónu, měl jsem pocit, jako by si mé plíce konečně vzpomněly, jak fungovat. Pýcha mě nezasáhla – projela mnou jako rázová vlna, něco příliš obrovského pro mou hruď, něco, z čeho se mi