**Aiden**

Vteřinu poté, co se ty dveře otevřely – když se svět kolem nás roztříštil – jsem nemyslel na sebe.

Ani jednou.

Ani na útěk.

Ani na svou kariéru.

Ani na ponížení, které se už jako lesní požár šířilo tou úzkou chodbou.

Můj mozek se upnul na jediný instinkt, dostatečně ostrý na to, aby přeřízl kost:

**Ochránit Noaha.**

Jestli jsme se na tento okamžik připravovali – možná ano, možná ne – na