**Aiden**

Než jsem došel k Micahovu pokoji, přehrál jsem si Noahův hlas v hlavě snad stokrát. Ani jsem si nebyl jistý, jak to dělám, že kráčím rovně. Měl jsem pocit, jako by mi někdo sežehl srdce autogenem.

Ale Micah, jakmile jsem vstoupil, vzhlédl a odfrkl si.

"Páni," pronesl a zamrkal. "Vypadáš mizerně."

Zvedl jsem obočí. "Taky zrovna nevypadáš, jako bys právě vylezl ze salonu krásy."

Divadelně