**Epilog Část I.**

*O 2 roky později*

**Aiden**

Dům byl tichý způsobem, jakým dokáže být až po půlnoci.

Ne ten druh ticha, který působí prázdně – ale ten, který je útulný a mírumilovný.

Opřel jsem se o rám dveří a sledoval Noaha, jak v jemném světle lampy houpe naše miminko, bosé nohy měl zastrčené pod křeslem, košili rozevřenou tak akorát, aby náš syn mohl spát opřený o jeho hruď. Lampa oba zalil