Když jsem se na Adriana podívala, připadalo mi, jako bych ho viděla po celé věčnosti. Kvůli všemu, čím jsem si musela během toho celého měsíce projít, mi nedovolil na něj zapomenout ani na jediný den.

Od toho, jak mě trestal tím, že mi bránil vídat mé děti, až po ránu, kterou mi způsobil na hrudi, mi ho všechno připomínalo a jen to ve mně přiživovalo ten oheň.

„Ty!“

Řekl to Adrian rozzlobeným tóne