Zůstala jsem v šoku. Pomalu jsem k němu otočila hlavu a podívala se mu do tváře.

Byl to muž, který se nerad komukoliv omlouval, dokonce ani svým rodičům.

Takže slyšet od něj omluvu byla vlastně velká věc.

Za co se ale omlouval?

"Za co?" zeptala jsem se.

Podíval se na mě s klidným výrazem, jako by to byla ta jediná věc, kterou mohl právě teď udělat – ovládat své emoce, aby se mu nepromítly do tváře