Zamračeně jsem se na ni podíval. "Co jsi to právě řekla?" zeptal jsem se jí.

Krátce na mě pohlédla, než pokračovala v hovoru s Maxem.

"To je v pořádku. Nemusíš spěchat. Budu tady, dokud nedorazíš."

Způsob, jakým mě ignorovala, ve mně probouzel hněv. Zlostně jsem na ni zíral. Udržovala se mnou oční kontakt, zatímco mluvila s Maxem.

"Ahoj, Maxi."

Když zavěsila a schovala si telefon zpátky do kabelky