Po přečtení lístku jsem několikrát zamrkala. Netušila jsem, kdo by mohl psát takové věci.

„Kdo to poslal?“ zeptala se Liana, když ke mně přistoupila.

„Nevím,“ zamumlala jsem, zírajíc na růže.

Ten mladík mi nebyl povědomý. Ani jsem nedostala šanci se ho zeptat, kdo mi ty květiny poslal. Max navíc nebyl na území smečky.

„Soudě podle toho, jak se ti klaněl, věřím, že je to od Alfy.“

Lianina slov