Natalia se na Adriana dlouze dívala. On svou ruku z její hlavy také nestáhl.

Ani jeden z nich nepřerušil oční kontakt.

Natalia pocítila v srdci úlevu. Skoro předpokládala, že se ten muž znovu změnil, ale mýlila se. Před ní stál ten Adrian, který by pro ni a její štěstí udělal cokoliv.

"Adriane, říkal jsi mi pravdu, že ano? To dítě…"

"Není moje," skočil jí do řeči.

Dlouze vydechla.

Ale pak se