Natalii vyděsil druhý výkřik bolesti. Telefon se zavěsil, jako by se Ansel chystala Hazel zmlátit za to, že měla tu drzost něco takového říct.

Natalii se zaťaly pěsti a v očích se jí zalily slzy. Neplakala však bolestí, ale vztekem.

Bála se o své děti a stejně tak i o Hazel. Byla také těhotná, zrovna jako ona. Nosila dítě jejího bratra.

Natalia se obrátila ke strážím a řekla:

„Informujte všechny d