Chvíli jsme ještě počkali, dokud si koně neodpočinuli, a pak jsme zahájili pomalou jízdu zpět do paláce.

„Čí to vlastně bylo sídlo?“ zkusila jsem se zeptat v naději, že by mě mohl překvapit skutečnou odpovědí.

„Jednoho dne si mezi sebou vybudujeme nesmírnou důvěru,“ pronesl vyhýbavě jako vždy.

Povzdechla jsem si.

Zazubil se na mě. „Nebudeš mi věřit, ale neříkám ti to jen pro tvou vlastní