Z jeho pohledu mi přeběhl po zádech příjemný mráz. Lehce jsem se začervenala a odvrátila od něj zrak směrem ke kamerám. Jejich přítomnost mi připomněla, kde jsem a na co se mě Julian právě zeptal.

Odkašlala jsem si. K Julianovi jsem pronesla: „Budeš si muset počkat a uvidíš.“

Zasmál se.

O deset minut později ke mně Julian natáhl ruku. „Zatančíš si se mnou, Piper?“

Věděla jsem, že má něco