„Juliane?“ popohnala jsem ho. „Určitě jsi přišel z nějakého důvodu?“

„Správně,“ řekl a pak si promnul čelo. „To je pravda.“

Znovu si odkašlal a pak se napřímil. Když se znovu rozešel vpřed, na tvář mu vklouzl jeho obvyklý uculený úsměv. Jakákoliv slabost, která se ho předtím zmocnila, už byla dávno pryč.

„Myslel jsem, že bychom náš čas mohli využít k další psychické sebeobraně, ale nepomys