Hádat se s mým otcem však bylo zbytečné. Jakmile si něco umínil, nedal se přesvědčit.

Takže jsem udělal to jediné, co mi zbývalo. Přikývl jsem a odešel.

Jakmile jsem otevřel dveře, Julian od nich klopýtl a couval do chodby.

Přimhouřil jsem na něj oči. Bylo jasné, že tajně poslouchal. Hned bych ho s tím konfrontoval, ale nechtěl jsem, aby to otec slyšel. Vyšel jsem tedy na chodbu a zavřel z