Julian se při usednutí také trochu zamračil, ale rychle ovládl svůj výraz a pohlédl na mě. Chtěl tedy přejít rovnou k věci. Snažit se ho rozptýlit diskusí o pohodlnosti nábytku by s největší pravděpodobností selhalo.

"Bridget včera večer přistihla Nicholase a mě," vyhrkla jsem.

Julianovy oči zajiskřily rošťáctvím. "A copak jste ty a můj drahý bratr tou dobou prováděli?"

"Juliane, buď vážný