„Půjdu s vámi,“ prohlásil Nicholas. A svému slovu dostál, lepil se na nás, jako by k nám přirostl.

Nakonec se slunce přesunulo po obloze a začalo mizet za západním obzorem. Seděly jsme na jedné z pohovek na terase a Elva začala po mém boku podřimovat a občas se zakymácela. Když mi nakonec padla do náruče, probrala jsem ji a zeptala se: „Čas jít spát, Elvo?“

Přikývla.

Podívala jsem se na os