Postavili jsme se před oceán do řady rovnoběžně s vodou. První stála Veronica. Pak Julian. Nicholas. Elva a já.

Veronica zvedla svou knihu. Lampičku už teď nepotřebovala, a tak ji vypnula. Za jasného světla ranního slunce přečetla pozývací kouzlo.

Ta slova zněla cize. Patrně jazyk mořského lidu. Když dočetla, zatajila jsem dech. Čekala.

V dálce jsem nadále viděla, jak se Vědma a její doprovod pohu