„Máš obavy z návratu domů?“ zeptal se Julian.

„Trochu,“ přiznala jsem. „Nejsem si jistá, co si lidé pomyslí, až uvidí, odkud pocházím.“

Julian nonšalantně pokrčil rameny. „Mají tě rádi zčásti právě kvůli tvému skromnému původu, Piper. Nemáš se čeho bát.“

Kéž by to bylo tak prosté. „Ne všichni mě mají rádi.“

Stále se usmíval, ale do očí mu ten úsměv nedosáhl. Jeho pohled se naopak zostřil, když se