„Není třeba. Hned teď scházím z hor dolů,“ odvětila Ariel. Neměla v úmyslu se tam zdržovat a být na obtíž.

Zrovna když se chystala odejít, na zápěstí ji sevřela něčí ruka. Vzhlédla a setkala se s Jaysonovým lhostejným pohledem.

„Můžeš tu zůstat,“ řekl. „Přesunu se do jiného pokoje.“

Ariel se zamračila. Už už chtěla ruku vytrhnout, když ji Jayson pustil jako první a úmyslně poodstoupil.

„Kdybys teď