Janice zaklonila hlavu a kousla se do rtu tak silně, až skoro ucítila krev.

„Tak ti to řeknu na rovinu. Své slovo neberu zpět. Nevím, proč si to myslíš. To, kdy se naši rodiče sejdou a o čem diskutují, není něco, o čem můžu rozhodovat jen já sama. Jestli si to špatně vykládáš, tak si najdi, kde to nedorozumění začalo!“

Byla rozzuřená. V hrudi ji pálila bolest, ale odmítala se před Wadem rozplakat.