Janice to okamžitě pochopila. „Oslnila tě moje krása?“

Chad k ní stočil pohled a na rtech se mu objevil líný úsměv. „Tvá odlepená páska na oční víčka se na slunci tak leskla, že jsem to prostě nemohl přehlédnout.“

Janice ztuhla tvář. „...Odemkni dveře.“

V tu ránu chtěla z jedoucího auta vyskočit.

Ale bylo pozdě. Už dorazili k úřadu.

Po Chadově neúnavném dobírání se Janice už necítila tak zničeně.