Josh cítil, jak mu hrůzou vstávají vlasy na hlavě a srdce mu zběsile buší.

„Kdo... kdo je tam?“ vykřikl Josh a snažil se působit statečně. Rychle rozsvítil světlo v pokoji.

Místnost byla jasně osvětlená a závěsy se mírně pohupovaly ve větru.

Pokoj se zdál být tichý a nebylo tam nic neobvyklého.

Josh měl na krajíčku, ale světlo mu dodalo odvahu se rozhlédnout.

Tlumené noční světlo na chodbě svítilo