Benjamin se na Arissu podíval přimhouřenýma očima. Když viděl její rozpačitý úsměv, ztemněl mu výraz.

„Tak proč je přede mnou skrýváš?“

Tváří v tvář dalšímu z jeho intenzivních výslechů pocítila bodnutí viny.

Okamžitě mu tak věnovala zářivý a nevinný úsměv.

„Pane Grahame, v tom musí být nějaké nedorozumění. My se schováváme před zloduchy.“

Když sledoval, jak se jí nad úsměvem klenou obočí, nedokáz