Pohled Caliany

„Jsi v pořádku?“ zeptal se, dělal si starosti. Přikývnutím jsem odpověděla, ale nevěřil mi. Tím nejněžnějším způsobem mě pohladil po tváři a vzal mě s sebou ven z domu. Zavedl mě do zahrady, kde stála jeho motorka.

„Chtěl jsem se jet projet, přidej se ke mně,“ řekl a podal mi černou helmu. Měl pěknou motorku, která mi připomínala tu, kterou měl Tristin. Vzala jsem si helmu.

„Bezpečn