Povzdechl si, lehl si na velkou pohovku a zavřel oči.

Ignorovala jsem ho a vzpomněla si na to, co včera v noci řekl Wyatt. Můj zrak zabloudil k muži ležícímu na pohovce, s rukou překrývající obličej.

„Zíráš,“ zašeptal.

„Aha, takže teď se mnou mluvíš.“

„Prosím?“

„Zapomeň na to,“ zavřela jsem notebook, povzdechla si a opřela se do křesla.

„Pořád zíráš.“

„Chceš mě využít k pomstě?“ Přešla jsem rovnou