Pohled Adiry

Málem jsem ho odstrčila, ale můj vlk mi řekl, ať ho nechám. Měl o nás jen strach a to mě přimělo k úsměvu, můj mrzutý bezvlčí muž.

"Proč se tolik bojíš?" zašeptala jsem.

"Mohla jsi tentokrát zemřít nebo tak něco, temní vlci jsou nemilosrdní," řekl.

"Záleží ti na tom."

"Jsi má Luna a budoucí královna, mou slavnostní povinností je tě chránit a starat se o tebe," řekl, což mě přimělo