Zion

Zuřil jsem kvůli tomu, co se dělo. Královi muži na nás neúnavně útočili a já se ze spolehlivého zdroje dozvěděl, že Janice je náhodou betovou družkou a ta děvka mě zradila. Rozhodl jsem se, že za to zaplatí. Vešel jsem do své kanceláře, kde už seděli moji věrní vojenští velitelé a čekali na mě.

"Můj pane," uklonili se mi s úctou.

"Děkuji, že jste přišli," řekl jsem jim. "Nějaké zprávy?"

"Za