Pohled Aysel

Motor auta tiše předl, když jsem vyjela z garáže usedlosti Valeových. Než jsem stihla vyjet zpátky na silnici, stála tam – Celestine, přímo před mými koly.

Sukni měla stále znečištěnou, vlasy polepené zbytky z našeho posledního setkání. Přesto na ní ta samolibá, vítězná aura lpěla jako na vlkyni značkující si své území. Skoro jsem viděla to divadlo, které musela uvnitř domu sehrát, kd