Pohled Riley

Zasmála jsem se.

Zprvu to byl jen tichý, hořký zvuk deroucí se mi z hrdla. Ale pak to rostlo – hlasitěji, drsněji, odráželo se to od krví zbrocených stěn ošetřovny jako křik umírajícího zvířete.

Slzy mi stékaly po tvářích, horké a hořké, mísily se s krví na mém obličeji. Cítila jsem na jazyku sůl i železo. Připadalo mi, jako bych se vydrápala z hrobu jen proto, abych znovu zemřela.

Uk