Pohled Riley

Ticho se vrátilo jako duch, o kterém jsem si myslela, že jsem ho pohřbila.

Začalo to jako vzdálená otupělost – tiché zvonění v zadní části lebky – ale rychle to přešlo do druhu ticha, které mi tlačilo na ušní bubínky jako výkřik, který jsem neslyšela. Žádné kroky. Žádný vítr. Žádné hlasy. Jen to kruté ticho, o kterém jsem si myslela, že jsem ho nechala za sebou ve vězení.

Lucien vešel